Úvodem
S moderním životem v průmyslově vyspělých státech i v celém světě se mění i způsob bydlení a pracovní prostředí. Lidé však stále mají snahu vracet se k přirozenému prostředí, k přírodě. Tento návrat však není vždy jednoduchý. Velká města jim obvykle nemohou nabídnout vlastní zeleň a tak nezbývá, než přenést si jí kousek do své blízkosti – do bytu a na pracoviště.
V poslední době se s oblibou pěstují miniaturizované dřeviny – bonsaje. Jejich pěstování však vyžaduje velkou trpělivost, vizuální paměť a talent pro tvarování rostliny. Nejde totiž o stromy – genetické trpaslíky, nýbrž o skutečné miniaturizované stromy, které i ve vysokém stáří tvoří nepatrné přírůstky, a proto musí být pravidelně a systematicky prořezávány, aby zůstaly malé.
Bonsaje se pěstují zpravidla v uměleckých nádobách. Vždyť v japonštině bonsaj znamená i nádobu – má dokonce svůj písemný znak – a vyjadřuje nerozlučné spojení miniaturizovaného stromu s vhodnou nádobou, v níž roste a která musí ladit s jeho krásou a vznešeností. Strom sebelépe pěstovaný podle pravidel miniaturizace (tj. i umění pěstovat takové rostliny) není pravou bonsají, roste-li v zahradě ve volné půdě.
