Bonsaj a kámen
Čínští i japonští zahradníci již dávno poznali, že určité druhy rostlin lze trvale uchovat na hromadách kamení, ve škvírách kamenných zdí nebo v rozsedlinách skal, v nichž se zachycují semena. Proto začali pěstovat i miniaturní stromy ve společenství kamene. Tak vznikly dvě metody: strom v kameni a strom na kameni. Rozdíl je v tom, zda kořeny stromu rostou po celý život jakoby uzavřeny v prohlubni kamene, nebo zda se stromu podaří kořeny dosáhnout živného substrátu pod kamenem. Podle toho stanovili Japonci dva typy bonsají: ISHITSUKI — strom na kameni a SEKIJOJU — strom v kameni.
ISHITSUKI — strom na kameni (obr. 19). Do porézního kamene se vyseká nebo vyvrtá patřičně hluboká jamka, do ní se nasype zemina a zasadí malý stromek. Kořeny stromků nemají vyčnívat ze substrátu. Pro tento typ, který má představovat strom na skále, se volí větší, dobře tvarovaný kámen s rovnou spodní plochou (může se i upravit), aby stál jako kus skály. Do menších zářezů a otvorů se vsadí drobné rostlinky, jako netřesky, lomikameny, drobné pryšce aj. Skalka nesmí vysázenými rostlinami zcela zarůst, asi jedna třetina kamene musí být viditelná (obr, 20—27).
19. ISHITSUKI - „strom na skále“
20. Nářadí a náčiní potřebné k úpravě kamene. Tufový kámen je 0,35 m dlouhý a 0,15 m vysoký
21. Vrtačkou upravíme otvory v kameni a dlátkem a kladívkem je dostatečně prohloubíme
22. Nastříhaný měděný drát omotáme kolem hřebíků zaražených do štěrbin kamene a vytvoříme očka, ale místo hřebíků můžeme použít i olůvkové plomby
23. Stromek usadíme na vhodné místo v kameni. Prohlubeň či škvíru, kam sázíme, vymažeme zeminou a kořeny stromku neupravujeme
24. Kořeny rostlin přivážeme izolovaným drátem, provlečeným měděnými očky, a přebytečné konce drátu odstraníme
25. Rostliny obložíme důkladně provlhčenou zemitou směsí, které dáváme co nejvíce pro další dobrý růst. Osázený kámen zpestří několik drobných skalniček.
26. Mech přichycený drátěnými háčky chrání zeminu kolem rostlin před vysycháním
27. Kámen osázený rostlinami důkladně zvlhčíme jemným kropením. Vysázenou skalní bonsaj umístíme na dva týdny na chráněné polostinné místo, mech kolem kořenů udržujeme neustále mírně vlhký
Proti tomuto typu lze namítat, že strom není v přímém spojení s nádobou, čili že s ní netvoří jediný celek. Milovníci těchto miniaturních skalek často staví osázené kameny do nádob s vodou, aby kolem skalky imitovali jezírko. Ani tím ovšem nedosáhnou spojení stromu s nádobou.
SEKIJOJU — „strom v kameni“ (obr. 28). Tento typ nebývá rozlišován od typu předchozího, avšak mezi oběma je velký rozdíl. U tohoto typu se stromek pokládá na vrstvu zeminy rozložené na kameni a jeho kořeny se částečně kryjí zemí smíšenou s rašeli-níkem. Pro tento typ se musí volit druhy stromů, např. Schefflera, Ficus benjamina apod. Vsazený stromek je třeba zavlažovat a jeho prodlužující se vzdušné kořeny upravovat do určitých směrů. Některé zvolna rostoucí nadzemní kořeny těsně přilnou ke kameni, takže po patřičném prodloužení obepínají kámen jako medúza Svou kořist. Substrát kolem kamene se obvykle osází průvodními rostlinkami a udržuje se mírně vlhký.
Když první kořen stromu zakotvil v substrátu, vznikne nádherná bonsaj — symbol nesmírné houževnatosti a životní skromnosti.
28. SEKIJOJU — „strom v kameni“