HOKIDACHI
Pro tento typ se hodí stromky tvořící na zhojených řezných plochách zkrácených větví záhy postranní výhony. Odříznou-li se vrcholky těchto výhonů, vyženou rovněž větší počet větviček, čímž se celá koruna větvemi hustě zaplní. A právě tato bohatě rozvětvená koruna, tvarovaná do pravidelné polokoule, je typickým znakem uvedeného typu.
Mladým stromkům se větve nejprve seřezávají do vodorovné polohy (obr. 82 1, 2 a 3). Pokud jsou dostatečně ohebné, sevřou se do svazku a jediným sestřihem nebo řezem se zkrátí (mají vzhled koštěte). Všechny tyto zásahy lze provádět na stromcích již v přípravné kultuře, tedy v době, kdy rostou ve volné půdě. Když strom nabyl náležitého tvaru, vyjme se z půdy a po úpravě koruny se zkrátí do stejné šíře i kořeny (4 a 5). Nádoba pro tento typ se volí obvykle kruhová. Vysadí-li se strom do nádoby obdélníkové, sází se excentricky a přisadí se k němu jiné rostlinky.
HOKIDACHI se nadále formuje sestřihem větviček vybíhajících z polokulovitého tvaru. Jsou to miniatury velmi půvabné svým rozvětvením, zvláště v zimě, když jsou bez listů. (Obr. 8 je kreslen podle miniaturní zelkovy staré 60 let v zimním vzhledu, vysoké 0,60 m.)
82. Tvarování HOKIDACHI: 1, 2, 3 – seřezávání větví až do vodorovné polohy, 4, 5 – úprava šíře koruny a kořenů tak, aby vznikla mezi nimi rovnováha, 6 – větve sevřené do svazku se seříznou jediným řezem nebo sestřihem