Stromy s jediným kmenem
BUNJINGI – „strom literátů nebo vědců“ (obr. 4). Hlavním znakem tohoto typu je vyšší, poněkud zvlněný kmen, nápadný štíhlostí, která se zdůrazňuje odvětvením stromu v jeho spodní a střední části. Strom musí být vsazen do velmi malé a výrazně zbarvené nádoby. Koruna má působit vzletným dojmem, má být naprosto pravidelná a rozvětvená spíš do šíře než do výše. U tohoto typu se dovoluje i dvojitý kmen, jsou-li obě jeho části přibližně stejné. Substrát kolem stromu se osází drobnými mechy, kapradinami a jinými rostlinkami. V Japonsku je tento typ vznešenosti velmi oblíben. Pěstírny toho využívají, neboť pro jeho tvarování mohou použít vytáhlé stromky, které by se pro jiný typ nehodily.
4. BUNJINGI – „strom literátů“
FUKINAGASHI – „strom ve vichřici“ (obr. 5). Tento typ se nesnadno tvaruje a ještě nesnadněji se v daném tvaru udržuje. Při běžném pohledu bychom mohli považovat mladé bonsaje tohoto typu za typ SHAKAN, jde-li o kmen vlnitý, nebo za HAN-KEN-GAI, má-li větve bohatě olistěny. Rozdíl mezi stromem ve vichřici a ostatními typy je charakterizován tím, že jediný kmen, jeho všechny větve, větvičky i jednotlivé listy ve skupinách jsou tvarovány ve směru převládajícího větru. U ostatních typů mohou větve stromu směřovat do různých směrů.
Tento typ vyžaduje, aby všechny části stromu byly náležitě osvětlovány; proto tedy musí být neustále odstraňovány nevhodné větvičky. Nové přírůstky míří ke světlu, proto musí být strom umístěn tak, aby světlo působilo z opačné strany, než fouká vítr. Tento typ se lépe utváří z listnatých stromů.
5. FUKINAGASHI - „strom ošlehaný vichřicemi“
HANKAN (obr. 6). V odborné literatuře je tento typ obvykle opomíjen, ale pro obchodní pěstírny je velmi výhodný. Vyznačuje se hadovitými ohyby, takže do těchto tvarů lze formovat jakýkoliv vytáhlý stromek. Některé stromy tohoto typu vypadají exoticky a kupují je hlavně začátečníci, kteří je mylně považují za velmi staré s'romy. Zkušený bonsajista dokáže „hankany“ s velmi silným kmenem řezem a pomocí drátu během několika let proměnit v krásné kaskády.
6. HANKAN
HAN-KENGAI – „malá kaskáda“ (obr. 7). Při jeho tvarování se používá mnoho společných zásahů jako u typu SHAKAN, takže v mládí mohou být oba typy snadno zaměněny. Starší stromy jsou však velmi rozdílné, neboť u kaskády ztrácí vrchol vedoucí postavení a stejně jako ostatní větve se staví do vodorovné polohy. Nachýlený SHAKAN však vedoucí postavení vrcholu po-držuje. U malé kaskády nemá být nejspodnější část stromu níže než dno nádoby, která u starších stromů musí být velmi hmotná, aby se jednostranným umístěním stromu nepřeklopila.
7. HAN-KENGAI - „malá kaskáda“
HOKIDACHI – „koště“ (obr. 8). Je nejsnadnějším typem k tvarování a udržování v dané formě. Podmínkou je naprosto rovný kmen. Jeho větve a množství větviček se rozbíhají všemi směry a tvoří korunu, která má ze všech stran podobu rozevřeného vějíře. Kmen ve spodní třetině má být bez větví, koruna má být dvakrát širší než spodní část kmene. Vyšší holý kmen se považuje za vadu. Název koště je příhodný pro tvar tohoto typu: všechny větve mladého stromku se sevřou do svazku a jediným sestřihem se zkrátí.
I když je koruna pravidelná, a snad právě proto, Japonci vysazují stromek excentricky poblíž jednoho rohu nádoby. Plochu kolem kořenů osázejí drobnými rostlinkami, takže celek připomíná malou krajinku.
8. HOKIDACHI - „koště“
CHOKKAN – „vzpřímený strom“ (obr. 9). Má rovný, vzpřímený kmen, na bázi obklopený sítí nadzemních kořenů. Zvláštní pozornost je nutno věnovat jeho větvím a jejich umístění. Nemají tvořit etáže (jako například smrk), ale střídavým řazením mají vytvořit přirozenou jehlancovitou korunu. Nejspodnější větev má být nejdelší. Strom se vysazuje excentricky, aby tato větev příliš nepřesahovala okraj nádoby. Nádoba má být v tmavším odstínu a její délka nemá být větší než výška celého stromu. Aby se uplatnila krása nadzemních kořenů, nejspodnější třetina kmene se odvětví.
Tento typ se velmi těžko tvaruje a každý chybný zásah pak zůstává trvale viditelný. Vzorem pro tvarování je volně rostoucí strom na rovině, kde tvoří dominantu.
Stromky dovážené z Japonska bývají roubovány na silnou podnož. Mívají dokonce naroubovány i větve, a to na místech, kde by se nesnadno získaly tvarováním. Větve rašící na nevhodných místech i přebytečné větve se musí včas odstraňovat, aby po řezu zůstala co nejmenší jizva.
Vzácně se tento typ najde i v přírodě a pak obvykle postačí opatrně redukovat nej spodnější větve.
K tvarování tohoto typu se nehodí všechny druhy stromů. Nejčastěji se volí rody Chamaecyparis, Cryptomeria a Ginkgo, méně často rody Picea (nepravidelné formy) a Juniperus. V Japonsku však převládá Pinus parviflora. Z listnáčů se převážně vybírají rody Quercus a Acer.
9. CHOKKAN – „rovně vzhůru“
CHOKKAN-BONSAI je honosný, všeobecně oblíbený strom, jehož cena se řídí nejen stářím, ale i dokonalostí celkového vzezření a posouzením zásahů, které na něm byly provedeny.
KENGAI – „kaskáda“ (obr. 10). Od malé kaskády se liší delším spádem do hloubky. V každém případě je vzhůru napřímený vrchol stromu níže než dno nádoby, ve které roste.
Délka kaskády není stanovena. Zatím platí, že strom je tím cennější, čím je kaskáda delší.
Kaskáda představuje strom vyrostlý náhodně z navátého semene na skalní stěně. Nedostatek živin mezi kamením a vichřice zastaví vzrůst kmene do výše, takže se začne vyvíjet některá z postranních větví směrem dolů.
Tvarování této kaskády je podobné jako tvarování malé kaskády a je velmi jednoduché. Z listnáčů se pro tento typ dobře hodí rody Amygdalis, Hedera, Prunus, Punica a Salix.
Delší kaskády vyžadují vysokou nádobu, která musí být velmi hmotná, aby ji excentricky rostoucí strom nepřevrátil.
10. KENGAI (hlohyně šarlatová)
MOYOGI (čili TACHIKI) – „volně vzpřímený strom“ (obr. 11). Kmen nemá rovný, nýbrž mírně hadovitě vlnitý. Jeho vrchol však musí být nad místem, odkud strom vyrůstá. Ohyb kmene má být v dolní části největší a v hořejší částech se má postupně zmenšovat. Větve vyrůstají z různých míst; netvoří tedy etáže, ale úhlednou korunu.
K tomuto typu se někdy přidružují stromy s kmeny mocněji ohýbanými a někdy i spirálovitě točenými. Rovněž jejich větve se často spirálovitě otáčejí. Zkušený pěstitel bonsají tyto bizarně vypadající stromy do své sbírky nezařadí. Prodávají se pod názvem BANKAN, NEJIKAM a patří sem i HANKAN, o němž již byla zmínka.
11. MOYOGI (Acer palmatum – 70 r.)
NEAGARI – kořenový strom. Tento typ nemá napodobit rostliny tvořící v tropických bažinách na provazovitých kořenech vegetaci mangrove. Jde spíše o známý jev obnažování kořenů přívaly dešťové vody, které je zvlášť působivé na písčitých stráních. Kořeny si navykají po obnažení na sušší vzduch, vytvoří borku a nepřímo se stanou součástí kmene. Některé bonsaje tohoto typu mají nadzemní kořeny mnohem delší, než je jejich kmen, takže se zdá, že kmen pozůstává jen z kořenů. Tento typ se tvaruje několika způsoby, z nichž nejsnadnější je postupné odstraňování horní vrstvy zeminy kolem dobře zakořenělých stromků. Tyto NEAGARI BONSAI patří k nejobdivovanějším miniaturám a draze se platí. Vysazují se do nádob nepříliš širokých kruhových, čtvercových a pravidelně šestihranných.
SHAKAN – „nakloněný strom“ (obr. 12). Protože i stromy tvarované do určitého typu vykazují četné odchylky, stává se, že mladé stromy mají zpočátku vlastnosti dvou i tří různých typů a teprve v určitém věku se charakteristicky rozliší. Například mladá SHAKAN-BONSAI se mnoho neliší od mladé HAN-KENGAI-BONSAI. Teprve u starších stromů se zřetelně ukáže, že vrchol nakloněného stromu je vedoucí, kdežto u kaskády se málem promění v poléhavou větev. Tento typ napodobuje trvalý vzrůst stromů v přírodě na příkrých skalách. Omylem se v některé literatuře uvádí, že napodobuje polovývrat. Že jde o omyl, to dokazuje skutečnost, že u stromu rostoucího od mládí šikmo směřují nejsilnější větve do vodorovné polohy, kdežto u polo-vývratu jsou tyto větve směrovány jinak na obou stranách kmene. Také nadzemní kořeny, pokud vyrostly na stromě od mládí sehnutém, se vyvíjejí ve směru sklonu a tím zpevňují jeho stabilitu. K formování tohoto typu se hodí téměř všechny druhy stromů. Vysazují se do podlouhlých nádob buď obdélníkového, nebo eliptického tvaru.
12.SHAKAN -„nakloněný strom“
Do první skupiny typů s jediným kmenem se v některých odborných pojednáních uvádí i typ SABAMIKI nebo typ SHARIMIKI, které se tvarují dvěma způsoby – JIN a URO. Tyto typy vznikají velmi drastickými zásahy do života stromů, které pak nabývají předčasného vzhledu starých exemplářů. Těmito tvarovacími zásahy může být tvarován kterýkoliv z typů ostatních, proto o typech SABAMIKI a SHARIMIKI bude pojednáno ve stati o uměle vytvářených znacích prastarých stromů.