Bonsaj

Nákup bonsají

Nákup bonsají

V zemích, kde organizovaná záliba v miniaturizaci stromů dosáhla již určitého rozsahu, lze koupit i desetileté bonsaje, které se tvarově odlišují od normálně rostlých stromů téhož druhu a stáří. Nebývají to bonsaje prvotřídní, většinou jsou vyřazené pro určitou vadu, kterou kupující teprve objeví.

Nákup velmi starých miniatur, majících již svou historii a uměleckou cenu, je i pro odborníka riskantní. Bonsaj jako každý strom nežije věčně. Asijský pěstitel dobře vystihne, kdy jeho starý strom začíná dožívat. Jeho umírání může být náhlé, někdy však trvá i několik let. Včas tedy bonsaj prodá. Stane-li se, že vymře rod, jehož příslušníci vlastnili sbírku velmi starých miniatur, pak sbírku zdědí nejbližší příbuzní. Nemají-li o miniatury zájem, oznámí jejich prodej nebo dražbu. V Japonsku je několik bonsai-center, která cennou sbírku ihned odkoupí. Tyto cenné stromy musí zůstat národním majetkem. Je však i dost soukromých majitelů větších sbírek miniatur. Většina těchto sbírek je zdrojem jejich trvalých příjmů, neboť za vstupné dovolují prohlídku i fotografování těchto starých rostlinných klenotů. Co se tedy podaří z nabízených starých miniatur vyvézt podnikavými obchodníky do Ameriky a do Evropy, bývá jen výjimečně dokonalé dílo, jehož stáří bývá zveličeno a cena velmi nadsazena.

Mladší, levnější bonsaje japonští obchodníci dopravují do svých cizozemských prodejen bez nádob, aby ušetřili na převozním poplatku. Teprve na místě sázejí stromky do koupených nádob.

Prodávají je částečně zakořeněné i nezakořeněné. Zkušený sběratel bonsají ovšem takové stromky nekoupí, neboť ví, že dva zásahy – změnu prostředí a přesazení – miniaturizovaný strom špatně snáší. Nákup nabízených bonsají je tedy pouze zdánlivě výhodný, většinou je velmi riskantní.

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde