Bonsaj

Řez

Řez je nejdůležitějším zásahem, jímž řídíme velikost i tvar stromku. Jeho provedení bývá často spojeno s drátováním. Řez lze nahradit u nepatrných částí odloupnutím nebo sestřihem. Řezem a ohybem lze mladý stromek formovat do kteréhokoliv typu, avšak bonsajista už při výběru stromků spolehlivě určuje, pro který typ se ten či onen stromek nejlépe hodí. Po prvním řezu mnohý stromek prozradí, do kterého typu v budoucnu dospěje. I po hlavním řezu se stromky upravují sestřihem a řezem každý rok. Mnoho práce i jizev na kmeni a větvích se ušetří, jestliže nežádoucí pupeny vyloupneme už při počátečním rašení. Uhynulé větve lze uříznout kdykoliv.

Ve stati o získávání potřebného rostlinného materiálu jsme věnovali pozornost stromkům získaným především v přírodě nebo v pěstírně. U těchto stromků se nejčastěji setkáme s těmito nežádoucími závadami: Z jednoho místa kmínku vyrůstají dvě větve stejně silné. Některá větev směřuje do středu korunky. Dvě větve se kříží. Chybí vrcholek. Dvě větve rostou souběžně a na kmeni proti nim je velká holina. Kmínek je příliš vysoký. I většina těchto závad, zdánlivě nepřekonatelných, se napraví řezem nožem s prohnutým ostřím (zahradnická žabka), drátováním nebo i zatížením. Je-li stromek zvlášť pěkný, ale má příliš dlouhý kmen, vyjmeme jej s částí kořenového bálu a kolem kmene uděláme prs-tencovitý zářez. Pak odloupneme kůru mezi oběma řezy a stromek zasadíme hlouběji do země. Do roka vyraší ze seříznuté plochy kořeny a jeho původní kořenový systém na spodní části kmene můžeme odříznout (obr. 79). Je-li celá koruna nebo některá její část příliš řídká, rozšiřujeme množství větví zkracováním přírůstků, aby vytvořily postranní obrost.

Zkrácení kmene: 1 – stromek vyjmeme ze země a kolem kmene uděláme prstenčitý zářez, 2 – z prstence odstraníme kůru a stromek vsadíme hlouběji do země, 3 – po vyrašení kořenů ze seříznuté plochy odřízneme původní část kořenového systému

79. Zkrácení kmene: 1 – stromek vyjmeme ze země a kolem kmene uděláme prstenčitý zářez, 2 – z prstence odstraníme kůru a stromek vsadíme hlouběji do země, 3 – po vyrašení kořenů ze seříznuté plochy odřízneme původní část kořenového systému

U jedlí a smrků nezkracujeme větvičky s dorostlými jehlicemi, nýbrž pupeny, jimiž na jaře začnou tyto konifery prodlužovat větve. Tyto pupeny bývají tři, někdy jich je až pět (obr. 80 1 až 3). Nechceme-li, aby se větev prodloužila, a máme-li naopak zájem, aby rostla do šíře, žiletkou odřízneme horní polovinu vedoucího pupenu a ponecháme boční pupeny. Je-li větev příliš krátká, ale pro tvarování potřebná, seřízneme do poloviny dva postranní pupeny a ostatní odloupneme. Sestřihnutí pupenů má za následek, že kolem zranění narostou kratší jehlice s hnědými, tupými hroty. Smrky a jedle můžeme zaštipovat, jakmile nové větvičky dosáhly délky 3 cm. Cypřišky a cypřiše tvarujeme sestřihem nebo vyšti-pováním nehty do konce léta, aby zakulatily korunu (4). Chceme--li zaplnit určitou část koruny, musíme na větvích ponechat vždy jen dva stejně silné pupeny. Na větvích se čtyřmi a více pupeny děláme proto tento zásah: nejprve největší pupen do poloviny seřízneme a u urostlejších pupenů odstraníme nejspodnější jehlice a ponecháme jen nejhořejší (5). Tímto zásahem narušíme růst. Totéž postupně uděláme i s ostatními pupeny, obyčejně v desetidenních intervalech. Tím dosáhneme toho, že i nejmenší pupen doroste. Mezi přibližně stejně velkými zkrácenými pupeny si vybereme dva stejné a ostatní odloupneme. Při sestřihu nebo řezu větví listnatých stromů krátíme větve vybíhající svými přírůstky z plánovaného typu (6). U kvetoucích bonsají se provádí řez až po odkvětu. Listnaté stromy se lépe tvarují řezem koncem léta, kdy shodí listy. Žlábkovitým ostřím speciálních nůžek vyhloubíme větší řezné plochy, aby se rána zavalila a jizva vzniklá srůstem byla co nejmenší.

Zkracování větví sestřihem a řezem: 1 – větévka s pupeny, 2 – aby větev nerostla do výšky, ale do šířky, odřízneme horní polovinu vedoucího pupene, 3 – je-li větev krátká, seřízneme do poloviny dva postranní pupeny a ostatní odloupneme, 4 – cypřišky a cypřiše tvarujeme sestřihem, 5 – odstraněním nejspodnějších jehlic narušíme vzrůst pupenů, 6 – větve, které vybíhají svými přírůstky z plánovaného typu, zkrátíme

80. Zkracování větví sestřihem a řezem: 1 – větévka s pupeny, 2 – aby větev nerostla do výšky, ale do šířky, odřízneme horní polovinu vedoucího pupene, 3 – je-li větev krátká, seřízneme do poloviny dva postranní pupeny a ostatní odloupneme, 4 – cypřišky a cypřiše tvarujeme sestřihem, 5 – odstraněním nejspodnějších jehlic narušíme vzrůst pupenů, 6 – větve, které vybíhají svými přírůstky z plánovaného typu, zkrátíme

„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde