Bonsaj

Stromy se dvěma nebo více kmeny

V přírodě je častým jevem, že i malý semenáček rozdělí kmen ve dva stejně nebo různě velké kmeny. Nejsou to dva stromy, protože mají společnou bázi (základ) i kořenový systém. Japonci pro stromy o dvou i více kmenech vytvořili samostatnou nomenklaturu. Uznali sice strom se dvěma kmeny, ale ostatní typy musejí mít vždy lichý počet kmenů, aby celek lahodil oku.

SOKAN (obr. 13) — typ se dvěma kmeny. Představují buď manželskou dvojici, nebo, je-li jeden kmen mnohem menší, matku s dítětem.

SOKAN — dva srostlé stromy

13. SOKAN — dva srostlé stromy

SANKAN (obr. 14) — typ se třemi různě vysokými kmeny. Představují otce, matku a syna. Oba tyto typy se vysazují do nejdražších a nejvkusnějších nádob jako rodinné stromy. Onemocní-li určitý kmen, usuzují příbuzní na ochuravění osoby, kterou kmen představuje.

SANKAN — strom se třemi kmeny (otec, matka, syn)

14. SANKAN — strom se třemi kmeny (otec, matka, syn)

GOKAN — typ s pěti kmeny, NANAKAM — typ se sedmi kmeny, KYUKAN — typ s devíti kmeny, to jsou další typy s lichým počtem kmenů. Každému stromu o sudém počtu kmenů lze jeden kmen odejmout. Obyčejně se však tato operace neprovádí a stromy o sudém počtu kmenů pojmenované KABUDACHI se používají k osazování umělých krajinek SAIKEI. Některé typy KABUDACHI jsou velmi vzhledné (obr. 15), ale do sbírek je Japonci nezařazují. Stromy s velkými listy se pro tvarování vícekmen-ných typů nehodí, neboť si navzájem stíní a nižší kmeny hynou. Nejvhodnějším stromem je patrně borovice drobnokvětá (Pinus pentaphylla) a Cryptomeria japonica. Vícekmenné stromy často vznikají z pařezů vytěžených listnatých stromů. Vznik skupiny stromů spojených kmenem a kořenovým systémem je častější u konifer, protože jejich větve jsou odolnější než listnáče a snadno se mění ve stromky vyrostlé na vyvrácených kmenech.

KABUDACHI — „mnohostrom“

15. KABUDACHI — „mnohostrom“

IKADA — „vor“ (obr. 16). Tento typ často vznikne na stromech vyvrácených do bahniska nebo vhodného substrátu. Spodní větve se při dopadu stromu většinou rozdrtí nebo se ponoří do rozbahněné půdy, a nenastalo-li přerušení mezi kmenem a kořenovým systémem, začnou vztyčené větve rychle růst do tvaru stromků. Jsou v jedné řadě, různě vysoké a ne vždy rovné. Připomínají plavce na voru. Časem začne strom v horní části hynout a nové stromky včas vytvoří vlastní kořeny. Jejich spojení s hlavním kořenovým systémem však zůstává, neboť hynutí starého stromu se obvykle u prvního stromku zastaví. Na počtu a na tvaru stromků u tohoto typu nezáleží.

IKADA - „vor“

16. IKADA - „vor“

NETSURANARI — „sjednocené kořeny“ (obr. 17). Tento typ nevzniká přeměnou větví ve stromy, nýbrž z pařezů vytěžených nebo u země zlomených stromů. Nově se tvořící stromky raší z kořenového systému z různých míst a každý stromek si ještě vytváří vlastní kořeny. Celá skupina vypadá jako malý lesík. Tento typ dal podnět k vytváření miniaturních lesíků na plochých, často však velmi rozměrných mísách.

NETSURANARI — „sjednocené kořeny“

17. NETSURANARI — „sjednocené kořeny“

„Nedostane-li žena koho chce, běda tomu, koho dostane.“ Mark Twain