Tvarování
Japonské typy bonsají jsou sice obecně uznávány, to však neznamená, že by studiem tvarů stromů v přírodě někdo nemohl určit typy jiné, Japonská typologie je však tak všestranná, že nový typ by musel být velmi krásný a musel by přinést něco nového, aby došel širšího uznání.
Jak již bylo uvedeno, pouhým pěstováním se miniaturní strom téměř nikdy vytvořit nemůže. Stává se sice, že se ve výsevech objeví zakrslé semenáčky, které jsou později sotva 1 m vysoké, kdežto ostatní vzešlé stromky dosahují 15 m. Tyto zakrslíky (především jehličnatých stromů) zkušení zahradníci přejímají do kultury, množí je vegetativně zakořeňováním řízků i naroubováním na podnož, a tak připravují vhodné rostliny pro miniaturizaci. Zkušený tvarovatel miniaturních stromů však nelpí na těchto zakrslých formách, protože miniaturizaci lze podrobit kterýkoliv druh stromů, začne-li se s tvarováním již u mladých rostlin.
Prvním tvarovacím zásahem je poskytnout stromku nepřiměřeně malé životní prostředí, tedy malou nádobu. Protože nám jde především o růst kmene do šířky, odebereme mu všechny větve nevyhovující tvarování určitého typu a ostatní podle potřeby zkrátíme. Rozsah kořenového systému stromku má alespoň zhruba odpovídat rozsahu koruny. Její redukce je tedy v souladu s redukcí kořenů, které se zkrátí o třetinu. Takto připravený stromek (obr. 76) se vsadí do nádoby. Na řezných plochách silnějších kořenů se vytvoří spleť jemných kořínků, což přispívá k zesílení kmene. Kořeny se zkrátí i při dalším přesazování, takže se často stromek může přesadit do téže nádoby. Na jaře se vždy odstraní uschlé, zastíněné a vzhledově a zdravotně nevyhovující větve. Mnohem působivější je tvarování s použitím drátů, těžkých kamenů jako závěsů a stahovacích šroubů. Tyto zásahy obvykle doplňuje řez, zkracování vrcholu stromu i jeho větví.
76. Odřezávání větví 5 let starého ovocného stromku (1, 2)