Bonsaj

Zakořeňování řízků

Při tvarování stromů odřezáváme nebo zkracujeme větve. Z těchto odříznutých částí větví můžeme vhodnou úpravou získat řízky a z nich můžeme získat nové stromky. Způsob zakořeňování řízků ve vlhkém písku SASHIKI byl už v dávnověku používán k množení rostlin. Základním pravidlem pro správné řízkování je odebírat řízky v předjaří, dokud strom nezačal růst, nebo na podzim, kdy větve růst dokončily (lépe však koření řízky uříznuté na jaře).

Řízky z listnatých stromů mají být 60 až 120 mm dlouhé se 4 až 6 pupeny. Řez se provádí 2 mm pod místem, odkud vyrůstá řapík listu. Dřevnaté řízky u listnáčů sázíme do zeminy tak, aby vyčnívaly nad povrch jen 1 nebo 2 páry oček. Nikdy řízky neodstřihu-jeme, protože tlakem se řezná plocha rozdrtí a zahnije. Letní řízky listnáčů i řízky konifer mají být do písku zasunuty pouze 30 mm hluboko, aby k zárodkům kořenů měl přístup vzduch. Příliš hluboké ponoření řízků do písku zpomaluje nebo i znemožňuje tvorbu kořenů. Písek má být udržován mírně vlhký. Řízky mají být na řezné ploše zdřevnatělé.

Řízky se vsazují do písku promíseného rašelinou v poměru 1:1. Konifery lépe koření v mírně vlhkém substrátu. Vlhčí se častěji rozprašovačem, ale tak, aby se písek nepromočil. Nemáme-li pařeniště, vkládáme hrnky a řízky do plastických sáčků, nahoře mírně otevřených. Nejvhodnější teplota pro tvorbu nových kořenů je 16 až 20 °C. U některých druhů se osvědčilo řízky před vsazením do písku máčet do roztoku přípravků podporujících tvorbu kořenů. Zakořenění se projeví počátečním růstem. Brzo stromek navykáme na sušší vzduch. Pak jej přesadíme do hrnku a nějaký čas stíníme, aby dobře zakořenil.

„Vhodnou základnou pro manželství je oboustranné nepochopení.“ Oscar Wilde