Bonsaj

SEKIJOJU

Původnější tvar NEAGARI dal patrně podnět k myšlence zpevnit „kořenový kmen“ podloženým kamenem. Tak vznikly bonsaje rostoucí na kameni nebo v kameni. Někteří pěstitelé oba způsoby nerozlišují a označují je i stromy napojené na kámen názvem ISHITSUKI. Mezi oběma typy „na kameni“ a „v kameni“ je však podstatný rozdíl. Strom rostoucí na kameni ztrácí kontakt s nádobou, s níž netvoří nerozlučný celek. Spojení kamene, osázeného miniaturizovanými stromky a jinými rostlinami, s nádobou se sice maskuje tím, že se miska naplní pískem nebo vodou (odtokové otvory se ucpou), ale kámen lze kdykoliv z misky vyjmout. Proto někteří pěstitelé typ ISHITSUKI neuznávají nebo takto označují typ SEKIJOJU, což je nesprávné.

Bonsaj typu ISHITSUKI bývá vsazena do tvarově velmi nápadného kamene šedé nebo nahnědlé barvy. Zvláště dobře se k tomu hodí povrchové opuky, do nichž lze vrtákem a dlátem vytvářet potřebné dutiny. Na větším kameni může být i několik stromků. Pro větší stromky se vybírají miskovité balvany, které se uprostřed vyhloubí, takže mají vzhled nádob. Pro typ ISHITSUKI se stromky předpěstovávají. Hodí se nejmenší a nejslabší jedinci. Pro typ SEKIJOJU se musí stromky předpěstovat týmž způsobem, jak bylo uvedeno u typu NEAGARI. Ve velkopěstírnách se stromky s prodlouženými kořeny třídí: stromky se silnými kořeny se tvarují do typu NEAGARI, stromky se slabšími kořínky se vysazují na přírodní kameny z lesa, z břehů řek apod. Čím pěkněji jsou tvarovány, tím je na nich stromek zajímavější. Také tvar a výzdoba nádoby hrají důležitou úlohu při posuzování celkového vzhledu. Stromek se vyjme z přípravné vysoké nádoby, usadí se na kámen a připevní se k němu, kořeny se vhodně rozprostřou a obalí se navlhčeným plátnem, aby neosýchaly. Během několika měsíců stromek v nádobě zakoření, takže nebezpečí, že by nadzemní části kořenů uschly, už tolik nehrozí. Obal uvolňujeme už na počátku růstu stromku, aby nadzemní části kořenů dřevnatěly.

Výchova kořenů pro typ NEAGARI a SEKIJOJU (popis na str. 97—98)

86. Výchova kořenů pro typ NEAGARI a SEKIJOJU (popis na str. 97—98)

U listnáčů se tento typ SEKIJOJU tvaruje snadněji než u konifer. Velmi půvabné jsou miniatury tohoto typu z ovocných stromů. Zvláště stromky vypěstované zakořeněním vhodných koncových větviček vytvářejí poupata, jako by větvičky nadále rostly na bývalém stromě. Pro tyto bonsaje se lépe osvědčují nádoby jednoduššího tvaru a nenápadného zbarvení.

Miniatury typu SEKIJOJU můžeme doporučit jen milovníkům bonsají, kteří jim mohou věnovat trvalou péči. I když nadzemní kořeny zdřevnatějí, přece jen zůstávají nejchoulostivější součástí těchto podivných stromků a snadno jsou napadeny různými škůdci. Při nedbalé zálivce snadno vyschnou. Proto někteří pěstitelé osazují substrát mechy. Tyto drobné rostlinky jednak udržují vlhkost, jednak vadnutím upozorňují pěstitele, že strom trpí nedostatkem vláhy. Obr. 88 představuje meruňku 60 let starou, s mohutným, velmi krátkým kmenem. Vznikla z větve odebrané starému stromu. Že byla vypěstována z koncové větve květu-schopného stromu dosvědčují květy, které už po několik let pravidelně rozkvétají. Je však zajímavé, že z květů se nevyvinou plody, i když byly uměle oplodněny.

Stromy na kameni daly patrně podnět ke stavbě miniaturních krajinek SAIKEI. V obchodě se s typy SEKIJOJU setkáme zřídka. K výzdobě umělých krajinek by byly příliš drahé.

88. SEKIJOJU (kvetoucí meruňka)

„Vhodnou základnou pro manželství je oboustranné nepochopení.“ Oscar Wilde