Bonsaj

Úprava stromů a keřů získaných v přírodě

Japonci už v 18. století dovedli z části kmene a větví během několika let vykouzlit krásné, někdy až bizarní miniatury. Každoročně časně na jaře pořádali výpravy do přírody na opuštěná skaliska, náhorní roviny a jiná lidmi opomíjená místa, kde hledali vhodné stromy a jejich části pro miniaturizaci. Dnes už podobné výpravy pořádají velmi zřídka, protože z lesů a ostatní přírody už byl vhodný materiál dávno vytěžen. U nás takový materiál dosud existuje a tak ze zakrnělých a různě deformovaných stromků lze úpravou získat během několika roků bonsaje vysokého stáří, neboť příroda je za nás dlouho formovala. Dnes není možno se vypravit do přírody pro rostlinný materiál, protože tím bychom ji ochuzovali. Mnohé z dřevin, které by se nám pro tvarování líbily, jsou rostlinami chráněnými, popř. rostou v chráněných oblastech, kde je sběr a jakékoliv poškozování dřevin nebo květin přísně zakázáno. Najde se však dostatek míst, kde se provádějí různé meliorace nebo skrývka půdy, budují se silnice a kde rostou vhodné dřeviny, které na těchto místech překážejí; taková místa jsou pro sběr vhodná. Vhodné rostliny můžeme také objevit na své zahradě, v silničních příkopech apod. Na těchto místech najdeme množství náletových dřevin. Takto získané rostliny potřebují velkou péči při dalším pěstování. Menší stromky Japonci i my získáváme zakoupením v lesních školkách (hlavně konifery) a v odborných závodech pro pěstování nových forem okrasných i užitkových stromů a keřů.

YAMADORI je název, kterým se vysvětluje, že strom byl získán v přírodě a přeměněn na miniaturu. Poměrně snadno se zakoření semenáčky vyryté s kořenovým balem ve školkách. Bývají až 200 mm vysoké a pro výsadbu do lesa se nehodí, protože mají kmen krátký a příliš silný nebo křivý apod. Lesníci takovéto stromky vyřazují, ale pro pěstitele bonsají mohou mít velkou cenu. Přesazený stromek se umístí asi na tři týdny do chladného pařeniště nebo se obklopí sáčkem z plastické hmoty. Po této době se stromek otužuje a postupně navyká na sušší ovzduší.

Vrba 0,65 m vysoká, půdu z kořenů odplavily deště

33. Vrba 0,65 m vysoká, půdu z kořenů odplavily deště

Úprava koruny a kořenů dvanáctileté kdoule japonské

34. Úprava koruny a kořenů dvanáctileté kdoule japonské

Upevnění přesazeného stromku kameny nebo dráty

35. Upevnění přesazeného stromku kameny nebo dráty

Rostliny z lesa se zemním balem, chráněným jutou

36. Rostliny z lesa se zemním balem, chráněným jutou

Jutový obal opatrně rozevřeme a z kořenů odstraníme mech, část zeminy a odstřihneme jen silně poškozené kořeny

37. Jutový obal opatrně rozevřeme a z kořenů odstraníme mech, část zeminy a odstřihneme jen silně poškozené kořeny

Slabou vrstvu drenážního písku rozprostřeme na sítko z umělé hmoty položené na dně misky

38. Slabou vrstvu drenážního písku rozprostřeme na sítko z umělé hmoty položené na dně misky

Stromky v misce pozvolna zasypeme krycí zeminou. Jakmile je miska zpoloviny plná, udeříme lehce z boku do misky, aby se zaplnily všechny dutiny

39. Stromky v misce pozvolna zasypeme krycí zeminou. Jakmile je miska zpoloviny plná, udeříme lehce z boku do misky, aby se zaplnily všechny dutiny

Zeminu mírně přitlačíme a urovnáme

40. Zeminu mírně přitlačíme a urovnáme

Povrch zeminy chráníme před vysycháním slabou vrstvou mechu (nejlepší je rašeliník Sphagnum)

41. Povrch zeminy chráníme před vysycháním slabou vrstvou mechu (nejlepší je rašeliník Sphagnum)

Aby se stromek neposunul nebo nevyvrátil, upevníme jej měděným drátem nebo provázkem. Úvazek musí zůstat až do zakořenění rostliny. Stromek důkladně zalejeme

42. Aby se stromek neposunul nebo nevyvrátil, upevníme jej měděným drátem nebo provázkem. Úvazek musí zůstat až do zakořenění rostliny. Stromek důkladně zalejeme

Najdeme-li v přírodě vhodný stromek, obryjeme jej nejprve kolmo pod okrajem jeho koruny do půlkruhu, abychom zjistili rozsah kořenového systému. Je-li tento systém kořenů hustě stěsnán, takže tvoří poměrně malý kořenový bal, podkopeme jej, protože některé druhy stromů vedou hlavní kořeny spíše do hloubky než do šířky. Přetínat hlavní kořeny je zásah velmi nebezpečný a často zaviní uhynutí stromu. Jenom v případě, že strom neproniká silnými kořeny hluboko do substrátu, lze jej vyrýt. Stromek s kořenovým balem opatrně vyjmeme z půdy a obalíme jutovým obalem, který ovážeme motouzem. Je-li substrát drobivý, zpevníme jej nejdříve zálivkou.

Objevíme-li strom velmi vhodný pro tvarování, jehož silné kořeny by musely být přeseknuty, zavedeme takzvanou postupnou těžbu. Nejprve odkryjeme kořeny z jedné strany a větší část jich přetneme. Jámu potom zasypeme a prostor kolem upravíme. Strom během roku vytvoří na zraněných kořenech kratší savé kořínky. Příštím jarem můžeme už bez obav stromek vyrýt a přesadit do vhodné nádoby. Jestliže je kořenový bal dostatečně pevný a nedošlo-li k jeho poškození, lze některé větve řezem upravit. Na obr. 33 je smuteční vrba 0,65 m vysoká, vyrostlá na vlhké zdi. Obrázek 34 představuje velmi pěknou kdouli japonskou 0,45 m vysokou, s poměrně malým kořenovým systémem. Vedené přímky znázorňují zkrácení kořenů i větví. Obrázek 35 ukazuje zpevnění stability přesazeného stromku přitlačenými kameny nebo dráty upevněnými na nádobě.

„Vhodnou základnou pro manželství je oboustranné nepochopení.“ Oscar Wilde